Melitta Bentzová

31.1.1873 - 29.6.1950

Dnes vám chci představit ženu, kterou by měli znát všichni milovníci dobré kávy. Její jméno se totiž stalo synonymem pro kvalitní přípravu filtrované kávy. Určitě jste také slyšeli v souvislosti s kávou označení Melitta. A právě Melitta Bentzová stojí za vynáletem kávového filtru. Pojďme si tedy přiblížit její životní příběh.

O jejím dětství se ví poměrně málo. Narodila se v Drážďanech do středostavovské rodiny. Její otec Karel Liebscher vlastnil knihkupectví s malým nakladatelstvím. Do vínku dostala dlouhé jméno: Amálie Auguste Melitta Liebscherová. Již od útlého věku měla sklony hledat nová řešení běžných praktických problémů. Koncem 19. století se provdala za drobného podnikatele Hugo Bentze a jak bylo tehdy běžné, stala se ženou v domácnosti, jejímž úkolem bylo vychovávat děti a starat se o manželovo pohodlí. Možná by tak prožila celý život, kdyby nebyla velkou milovnicí kávy...

Kávu milovala, ale tehdejší příprava dobré kávy byla obtížná. K filtrování se používala kovová sítka vyplněná kouskem látky. Tyto filtry však nebyly dokonalé: propouštěly jemné částice lógru a celkově kazily chuť kávy. Jejich čištění bylo pracné a často nedokonalé - zůstávaly v nich nežádoucí pachy, které po použití přecházely do kávy, usazovaly se na dně a tak po vypití posledního doušku nápoje zůstala nepříjemná pachuť v ústech, která zkazila celý požitek.

Melitta zkusila experimetnovat s jinými materiály, zejména papíry. Při použití savého papíru ze synova školního sešitu a proděravěného kovového hrnečku se jí podařila překvapivě dobrá káva do posledního doušku. Ohlasy na její kávu mezi přáteli a známými byly známkou toho, že se jí skutečně podařilo najít nový a lepší způsob přípravy kávy. Uvědomila si potenciál svého nápadu a nechala si "vynález" papírového filtru na kávu patentovat.

S pomocí manžela založila firmu Melitta. Zpočátku firma fungovala v domácích podmínkách, bez zaměstnanců, jen s pomocí rodiny. Brzy však začala slavit úspěchy a bylo nutné se poohlédnout po větších prostorech. První světová válka však přinesla do výroby obtíže. Nedostatek materiálu pro výrobu v kombinaci s nedostatkem kávy musela řešit náhradní výrobou. Ovšem to nebyla jediná potíž. Přišla také o pomoc manžela a nejstaršího syna, kteří museli odejít na frontu. Aby podnik vůbec přežil, začal vyrábět kartonové krabice. K původní výrobě se vrátili až po válce, ale s novým elánem. 

Společnost prosperovala. Ale nebylo to jen díky dobré obchodní strategii. Melitta byla známá svým sociálním cítěním se svými zaměstnanci. V tomto ohledu by se dala srovnat s naším Tomášem Baťou - i když ona podnikala v mnohem menším měřítku. Zaměstnanci společnosti měli pětidenní pracovní týden, rovněž nárok na 3 týdny placené dovolené a nějaký vánoční bonus (nejspíš prémie). Kromě toho podporovala i rodiny: matky mohly využít zkrácené úvazky a v některých obdobích společnost provozovala i vlastní školky. Podporovala otevřenou komunikaci ve firmě a naslouchala postřehům a připomínkám zaměstnanců. Lidé pro ni nebyli jen pracovní silou, ale součástí kolektivu. Věřila že:

"Spokojený zaměstnanec = dobrý produkt."

V roce 1932 manželé Bentzovi odstoupili z vedení podniku a řízení přenechali synům, které již několik let před tím učinili spoluvlastníky. I poté se však Melitta nepřestala angažovat v sociální politice. V roce 1938 založila sociální fond pro zaměstnance.

I po její smrti v roce 1950 na ni zaměstnanci vzpomínali s velkou úctou a loajalitou. Její odkaz přetrvává dodnes - společnost Melitta má pověst férového zaměstnavatele.

Zdislava z Lemberka

1220 - 1252

O paní Zdislavě nemáme mnoho písemných dokladů. Zmiňují ji pouze dobové kroniky: Dalimilova a Žďárská. Z těchto pramenů se dozvídáme, že byla dcerou Přibyslava z Křižanova a jeho ženy Sybily původem ze Sicílie. Oba její rodiče byli v královských službách, otec byl purkrabím brněnského kraje, který spravoval z hradu Veveří, matka byla dvorní dámou královny Kunhuty Štaufské. Oba její rodiče byli velmi zbožní, o Přibyslovi se říká: "Světu byl rytířem, ve svém nitru mnichem". Dá se předpokládat, že se jí dostalo dobrého vychování v úctě k duchovnímu životu. Jedna z legend vypráví, že jako mladá odešla ze svého domova do hor, kde hodlala vést poustevnický život. Tomu však rodiče udělali zavčas přítrž a provdali ji za Havla z Markvartic, který pro krále vykonával podobnou službu jako její otec, jenže na severu Čech. Zdislava po svatbě následovala svého muže do Jablonného v Podještědí v jehož blízkosti Havel budoval svůj hrad - Lemberk. Prokazatelně spolu měli tři syny: Havla, Jaroslava a Zdislava, jejichž jména se objevují na různých dobových dokumentech. Žďárská kronika potom ještě zmiňuje dceru Markétu, ale o ní žádné další doklady nejsou.

Významná výročí v roce 2025

roku 65 n.l. zemřela římská císařovna Sabina Poppaea (1960 let)
roku 255 n.l. se narodila svatá Helena Konstantinopolská (1770 let)

roku 275 n.l. zemřela královna Zenobia (1750 let)
asi 285 se narodila svatá Juliana z Nikomédie (1740 let)
v roce 555 se narodila Khadija bint Khuwaylid (1470 let)

v roce 1025 zemřela básnířka Sei Sónagon (1000 let)

v roce 1055 se narodila Ida z Formbachu (970 let)
v roce 1115 byla Adéla Savojská korunována královnou (910 let)
v roce 1135 se narodila královna Judita Durynská (890 let)
v roce 1245 se narodila královna Kunhuta Uherská (780 let)

v roce 1250 se narodila Marguerite Poreteová (775 let) 
v roce 1265 se narodila Kunhuta Přemyslovna (760 let)

v roce 1295 se narodila Johana Flanderská (730 let)

v roce 1325 se narodila Inés de Castro (700 let)

v roce 1475 zemřela Helena Kottannerová (550 let)

v roce 1525 se narodila Maria Pita (560 let)
v roce 1695 zemřela Angela Sibylla Žerotínová z Galle (330 let)
v roce 1775 se narodila pirátka Ching Shih (250 let)

v roce 1785 se narodila Eleonore Prochasková (240 let)
v roce 1835 zemřela Sally Hemingsová, milenka prezidenta Jeffersona (190 let)
v roce 1835 bylo otevřeno muzeum Madame Tussaud (190 let)
v roce 1855 poprvé vyšla Babička od Boženy Němcové (170 let)

v roce 1895 se narodila Alice H. Parkerová (130 let)

v roce 1905 získala Nobelovu cenu za mír Berta Suttnerová (120 let)

v roce 1905 se narodila Jevgenija Varasovová (120 let)

v roce 1925 byla nalezena pravěká soška - venuše ze Savignana (100 let)

v roce 2005 byly nalezeny 2 pravěké sošky - venuše ze Zarayska (20 let)
v roce 2015 zemřela fotografka Faye Schulmanová (10 let)

v roce 2015 byla nalezena pravěká soška - venuše z Waldstettenu (10 let)

letos oslaví 40. narozeniny plavkyně Barbara Hermandezová
letos oslaví 60. narozeniny modelka Dirie Waris

3.1.1950 se narodila Vesna Vulovičová (75 let)

4.1.1705 zemřela pohádkářka Marie-Catherine d'Aulnoy (320 let)

4.1.2025 zemřela Karen Pryorová (R.I.P)
6.1.1655 se narodila královna Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (370 let)

7.1.1655 byla zavražděna Inés de Castro (670 let)
10.1.1905 zemřela Louise Michelová (120 let)

15.1.1815 zemřela Emma Hamiltonová (210 let)

15.1.1950 zemřela Alma Karlinová (75 let)

17.1. oslaví 70. narozeniny Katalin Karikóová

19.1.1915 zemřela Anna Harriette Leonowensová (110 let)
19.1.2000 zemřela Hedy Lamarrová (25 let)

22.1.1925 zemřela Fanny Bullock Workmanová (100 let)
24.1.1915 se narodila dirigentka Vítězslava Kaprálová (110 let)

24.1. 1925 zemřela Adele Bloch-Bauerová (100 let)
27.1.1805 se narodila Žofie Frederika Bavorská (220 let)

28.1.1605 se narodila Marie Elektra od Ježíše (420 let)
28.1.1945 zemřela Roza Georgijevna Šaninová (80 let)

31.1.1785 se narodila Magdalena Dobromila Rettigová (240 let)

31.1.1898 se narodila Justine Johnstoneová (130 let)

v únoru roku 1945 zemřela v koncentračním táboře Anna Franková (80 let)
5.2.1875 se narodila Františka Plamínková (150 let)
5.2.1945 zemřela Violette Szabová (80 let)
21.2.1945 zemřela kuchařka Marie Janků-Sandtnerová (80 let)
24.2.1995 zemřela Dagmar Šimková (30 let)

3.3.1945 zemřela Aleksandra Samusenková (80 let)

7.3.1935 se narodila Bedřiška Synková (90 let)

9.3.1895 zemřela Rebeca Lee Crumplerová (130 let)

12.3.1975 byla popravena Olga Hepnarová (50 let)

13.3.1900 se narodila královna Salote Tupou III (125 let)

13.3.1995 zemřela Odette Sanson Halowesová (30 let)

15.3.1885 se narodila Růžena Zátková (140 let)
27.3.1615 zemřela královna Markéta z Valois (410 let)
28.3.1515 se narodila svatá Terezie z Avily (510 let)
29.3.1885 se narodila Frances Boltonová (140 let)

1.4.1885 se narodila Clementine Churchillová (140 let)

1.4.1965 zemřela Helena Rubinsteinová (60 let)
4.4.2005 zemřela ilustrátorka Helena Zmatlíková (20 let)

5.4.1950 zemřela Karolina Olssonová (75 let)
12.4.1975 zemřela herečka Josephine Bakerová (50 let)

14.4.1935 zemřela Emmy Noetherová (90 let)
17.4.1885 se narodila spisovatelka Karen Blixenová (140 let)

21.4.1935 zemřela Lucy Gordonová (90 let)

26.4.1765 se narodila Emma Hamoltonová (260 let)

29.4.1965 se narodila Ivana Zemanová (60 let)
30.4.1945 spáchala sebevraždu společně se svým milencem Eva Braunová (80 let)

2.5.1955 se narodila Donatella Versace (70 let)
2.5.2015 zemřela baletka Maja Plisecká (10 let)
8.5.1705 se uskutečnila bitva o Muktsar, v čele obránců stála Mata Bhag Kaur (320 let)

8.5.1715 zemřela Marie Manciniová (310 let)
8.5.1845 zemřela Magdalena Dobromila Rettigová (180 let)
9.5.1905 zemřela Anna Reevers Jarvisová (120 let)

10.5.1950 zemřela Belle da Costa Greenová (75 let)
11.5.1875 se narodila pilotka Harriet Quimby (150 let)

12.5.1625 se konala neúspěšná poprava Hélène Gilletové (400 let)
16.5.1975 Džunko Tabei pokořila Mt. Everest (50 let)
17.5.1925 byla svatořečena Terezie z Liseux (100 let)
18.5.1905 se narodila herečka Greta Garbo (120 let)
20.5.1315 se narodila královna Jitka Lucemburská (710 let)
21.5.1935 zemřela Jane Addamsová (90 let)

21.5.1995 byla svatořečena Zdislava z Lemberka (30 let)
23.5. oslaví 30. narozeniny lyžařka Ester Ledecká

27.5.1235 byla svatořečena Alžběta Durynská (790 let)

29.5.1935 zemřela básnířka Simonetta Buonaccini (90 let)

30.5.1445 byla Markéta z Anjou korunována královnou (580 let)

2.6.2005 zemřela špionka Melita Norwoodová (20 let)

11.6.1805 se narodila skladatelka Anna Chadimová (220 let)

11.6.1900 zemřela Maria Isabella Boydová (125 let)

13.6.1895 se narodila Camberley Kate (130 let)
15.6.1835 se narodila herečka Adah Isaacs Menken (190 let)

17.6.1935 se narodila spisovatelka Jiřina Šiklová (90 let)
19.6.1945 se narodila politička Kyi Suu (80 let)
26.6.1895 se narodila žokejka Lata Brandisová (130 let)
27.6.1950 byla popravena Milada Horáková (75 let)

29.6.1950 zemřela Melitta Bentzová (75 let)

1.7.1885 se narodila Hana Benešová (140 let)

1.7.2005 zemřela Blanka Marie Battaglia (20 let)
5.7.1925 se narodila krasobruslařka Yvonne Dowlen (100 let)
11.7.1975 oslaví 50. narozeniny Nadya Sulemanová, známá jako matka osmerčat
13.7.1925 byla nalezena Věstonická venuše (100 let)

16.7.1915 zemřela Ellen Whiteová (110 let)

25.7.1865 zemřela Margaret Bulkleyová (160 let)

25.7.1915 zemřela Virginie Amélie Avegno známá jako Madame X (110 let)
31.7. oslaví 60. narozeniny spisovatelka J.K. Rowlingová

7.8.2015 zemřela doktorka Frances Oldham Kelseyová (10 let)

6.8.1855 se narodila Marie Fiedorova (170 let)

8.8.1965 zemřela novinářka Olga Fastrová (60 let)

14.8.1985 zemřela Lina Heydrichová (40 let)
16.8.1905 se narodila Maria Vasilevna Oktyabrskaya (120 let)

6.9.1925 se narodila Freddie Nanda Dekker-Oversteegen (100 let)

8.9.1815 se narodila Giuseppina Streppini (210 let)

9.9.1285 zemřela královna Kunhuta Uherská (740 let)

12.9.1925 se narodila Albina Mali-Hočevar (100 let)
17.9.1505 se narodila královna Marie Habsburská (520 let)

22.9.1515 se narodila Anna Klévská (510 let)
25.9.1255 byla svatořečena Klára z Assisi (770 let)

25.9.1955 zemřela Rukhmabai (70 let)

27.9.1875 se narodila Cléo de Mérode (150 let)

2.10.1935 zemřela Milada Skrbková (90 let)

3.10.1925 se narodila Simone Segouin (100 let)

4.10.1855 zemřela Anna Drobná alias Latinská babička (170 let)
13.10.1925 se narodila Margaret Thatcherová (100 let)

12.10.1435 zemřela Agnes Bernauerová (590 let)
18.10.1335 zemřela královna Eliška Rejčka (690 let)

20.10.1915 byla popravena Edith Cavellová (110 let)
23.10.1905 se narodila plavkyně Gertrude Ederlová (110 let)
24.10.2005 zemřela Rosa Lee Parksová (20 let)
25.10.1925 se narodila Alija Moldagulova (100 let)
27.10.2000 zemřela herečka Lída Baarová (25 let)

2.11.1755 se narodila královna Marie Antoinetta  (270 let)
5.11.15 n.l. se narodila římská císařovna Agripina mladší (2010 let)
6.11.1975 zemřela Annette Kellermannová (50 let)

11.11.1865 obdržela Mary E. Walkerová jako jediná žena v historii medaili cti (160 let)

12.11.1475 zemřela Johana z Rožmitálu (550 let)

12.11.1900 se narodila Mizza Bricardová (125 let)
13.11. oslaví 70. narozeniny herečka Whoopi Goldbergová
16.11.1625 zemřela malířka Sofonisba Anguissola (400 let)
16.11.1875 se narodila lékařka Anna Honzáková (150 let)
20.11.1925 se narodila baletka Maja Plisecká (100 let)
27.11.1635 se narodila Francoise d'Aubigné, chůva dětí Ludvíka XIV. (390 let)
29.11.1835 se narodila císařovna Cch'-Si (190 let)

29.11.1945 se narodila herečka Hana Maciuchová (80 let)

1.12.1885 se narodila Sidonie Nádherná (140 let)
1.12.1955 byla zatčena Rosa Lee Parksová (70 let)
2.12.1995 zemřela Mária Telkes (30 let)

4.12.1865 se narodila Edith Cavellová (160 let)
8.12.1885 se narodila kuchařka Marie Janků-Sandtnerová (140 let)
10.12.1815 se narodila Ada Lovelace (210 let)

11.12.1900 se narodila Hermína Týrlová (125 let)
12.12.1900 se narodila Mária Telkes (125 let)

15.12.1775 zemřela Jelizaveta Alexejevna Tarakanovová (250 let)

15.12.2015 zemřela Fernande Grudetová (10 let)

16.12. 705  zemřela císařovna Wu Ce-Tchien (1320 let)
16.12.1485 se narodila královna Kateřina Aragonská (540 let)
16.12.1775 zemřela spisovatelka Jane Austenová (250 let)

16.12.1865 se narodila Amabila Visenteiner (160 let)

16.12.1965 zemřela královna Salote Tupou III (60 let)

18.12. oslaví 30. narozeniny tenistka Barbora Krejčíková
19.12.1875 se narodila fyzička Mileva Maričová (150 let)
19.12.1915 se narodila zpěvačka Edith Piaf (110 let)

19.12.1925 zemřela Tereza Bavorská (100 let)

25.12.1945 zemřela Ethel Veronica Marsová (80 let)
26.12.1985 zemřela zooložka Dian Fosseyová (40 let)

Štěpánka Haničincová

30.9.1931 - 27.10.1999

Generace dnešních padesátníků a starších mají dětství neodmyslitelně spjaté se Štěpánkou Haničincovou, milou herečkou a moderátorkou, která se věnovala právě tvorbě pro děti nejen jako herečka, ale také jako scénáristka pohádek a pořadů pro děti. Pro své dětské publikum byla nejoblíbenější herečkou. Bohužel koncem 70. let 20. století z televize zmizela a nikdo pořádně nevěděl, proč... 

Narodila se v Kvíčovicích. Na tehdejší dobu neobvyklé jméno Štěpánka dostala po své tetě. Jejím otcem byl Antonín Hubáček pocházel z Heřmanova Městce a byl švec jako spousta dalších mužů z tohoto "kraje bot", jak se tenkrát říkávalo. Dětství prožila v Heřmanově Městci, kam se rodina přestěhovala, když byl Štěpánce asi jeden rok. Ona sama na své dětství vzpomíná s láskou ačkoliv rozhodně nebylo zrovna idylické. Rodina byla poměrně chudá, otec měl velmi blízko k alkoholu a matka pracovala v továrně. Malá Štěpánka chodila do církevní školky, kde se poprvé setkala s herectvím. Ve školce totiž občas hrávali divadlo, které ji nadchlo. V roce 1934 se narodil její mladší bratr Pepík. Spolu s nástupem do školy nastaly Štěpánce i další povinnosti, musela se o bratříčka starat a dohlížet na něj. S láskou pak vzpomíná, jak Pepíka později doučovala, protože ve škole dost lajdačil a jak ji to bavilo. Po večerech pak sedávala blízko otcova verpánku a předčítala mu nejrůznější rodokapsy a krváky, aby ho co nejdéle zdržela doma. Vůbec velmi ráda četla a milovala především pohádky. Dokonce si vymýšlela i vlastní. A nejen pohádky, ale také různé divadelní hry, které potom s bratrem hráli. Ona sama vystupovala v rolích královen nebo princezen, zatímco Pepíkovi obvykle přisoudila roli sluhy - nebyl z toho právě nadšený. Později přesvědčila několik kamarádek a hráli divadlo na dědečkově dvorku. Dědeček měl totiž vetešnický krámek a tak se u něj dala najít spousta kostýmů i rekvizit. Děvčata si sama namalovala plakáty a rozvěsila je po okolí, takže přišlo i publikum. Dělaly to pro zábavu, vstupné nevybíraly. Prvním představením byla pohádka Sůl nad zlato, následovala Sněhurka a potom další...

Kromě literatury a herectví milovala Štěpánka i hudbu. Zpívala ve sboru a tužila hrát na klavír. Bohužel na to nebyly peníze, ale když se o svém snu zmínila na zkoušce sboru, umožnili jí cvičit na souborový klavír kdykoliv chtěla. Učitele samozřejmě neměla - byla samouk, přesto se hrát naučila docela obstojně. Dalším jejím koníčkem byly jazyky. Za války se učila německy - to bylo povinné. Kromě ní, chodila ještě na hodiny angličtiny.

V době, kdy začala válka, byla ještě dost malá, aby chápala, co se děje. Spousta sousedů se najednou stěhovala kamsi pryč, jejich dětská parta prořídla. Byli to židé a Štěpánka se teprve po válce dozvěděla o jejich deportacích a koncentračních táborech. Ostatně některé věci nevěděli ani dospělí. Když se blížil konec války, bylo jí už 14 a už dobře chápala dění. Euforii z osvobození však vystřídal hluboký zármutek. Prchající Němci zanechali v okolních lesích spoustu munice. Chlapci si tam chodívali hrát a to se stalo osudným jejímu bratru Pepíkovi a jeho dvěma kamarádům. Nějaká nálož vybuchla a připravila je o život.

Po válce se s maminkou, která se ještě před jejím koncem rozvedla, několikrát přestěhovaly než našly nový domov v Děčíně. Dokončila školu a zvažovala, co dál. Chtěla studovat jazyky a kvůli tomu se přihlásila na obchodní školu. V jazycích vynikala, i v některých dalších předmětech. V psaní na stroji a těsnopise byla tak dobrá, že se pravidelně účastnila různých soutěží, často vyhrávala a jednou se dokonce probojovala až do celorepublikového kola, kde skončila na 8. místě. I při studiu se dál věnovala divadlu. Pod vedením třídního profesora Slomka nacvičili studenti kabaret s nímž potom vystupovali při různých příležitostech. Příchod nového profesora Kadavy byl spojen se založením studentského ochotnického divadla, tady nemohla Štěpánka chybět. Prvním představením byla Princezna Pampeliška, následoval Radúz a Mahulena a potom Sen noci svatojánské. Její talent potvrzuje i to, že vzápětí dostala nabídku z Teplického divadla, kterou však odmítla, protože chtěla pokračovat ve studiu. Maturovala v roce 1950 se samými jedničkami a podala si přihlášku na divadelní fakultu. Zkoušky však neudělala a tak dočasně přijala nabídnuté místo korespondentky na Ministerstvu zahraničních věcí. Politické procesy  50. let se nevyhnuly ani ministerstvu. Byla svědkem politické likvidace několika výše postavených kolegů a funkcionářů. Dosud věřila v politiku KSČ i když zatím ještě nebyla členkou strany. Když však byli zatýkáni lidé, které osobně znala, byť jen po pracovní stránce, začala pochybovat o tom, že strana chce pro lidi to nejlepší. Ani nudná a jednotvárná práce na ministerstvu ji neuspokojovala. Naštěstí při druhém pokusu přijímačky na DAMU udělala a mohla tedy ministerstvo opustit a věnovat se studiu herectví.

Ačkoliv ochotničila už od dětství, studium herectví jí dělalo problémy. Z nějakého důvodu jí nevyhovoval způsob výuky, který místo rozvíjení jejího talentu působil spíše opačně. Štěpánka čím dál častěji zažívala trému, která ji prakticky nedovolila se uvolnit a působit přirozeně. Do té doby trému nikdy neměla. Po dvou letech jí bylo naznačeno, že se na herečku vůbec nehodí a byl jí doporučen přestup na dramaturgii. To Štěpánku ranilo tak, že dokonce zvažovala úplný odchod ze školy. Naštěstí to neudělala a brzy zjistila, že studium dramaturgie jí dává dokonce mnohem více než herectví. Pravda, musela zpočátku dřít, protože byla za ostatními dost pozadu, ale nakonec to dohnala a školu úspěšně dokončila.

Už během studia poznala Petra Haničince a po relativně krátké známosti se za něj provdala. V roce 1954 se narodila dcera Sašenka (Alexandra). Skloubit péči o dítě se studiem bylo náročné, zvlášť, když Petr "vojančil" a byl kvůli tomu téměř stále mimo domov. Krom toho už od roku 1953 pracovala v televizi jako hlasatelka. Na podzim téhož roku vznikla v televizi samostatná redakce dětského vysílání, do níž přešla a každý čtvrtek uváděla pásmo pohádek pro děti. Zpočátku sama, ale brzy dostala parťáka - loutku. První loutkou byla veverka Zrzečka. Měla sice růžovou barvu, ale v černobílé televizi to nebylo vidět, a jiné tehdy nebyly. Veverka se však příliš neosvědčila, tak ji po pár pořadech nahradil medvídek Emánek. Děti si ho zamilovaly snad od první chvíle. Vlastně z popudu dětí vznikl pořad Emánkův televizní větrník, v němž Štěpánka s medvídkem navštěvovali děti, natáčeli co kde zajímavého dělají a doplnilo se to pohádkou. Emánkova popularita stále stoupala a tak začaly vznikat inscenované pohádky a příběhy o něm. Časem přibyly i další loutky: Kuťásek a Kutilka - chlapeček a holčička, sourozenci, měli svůj vlastní pořad Televizní kalendář. 

Koncem 50. let přišla na svět další loutka - Kačenka a s ní pořad Kouzelný domeček. Na tomto pořadu spolupracovala s Pavlínou Filipovskou a Milošem Nesvadbou, který pořad ozvláštnil svými kresbami. Vyprávěli dětem pohádky a učili je zpívat. Po odchodu Pavlíny Filipovské vznikl pořad Hračky naší Kačky, v němž Štěpánka s Milošem učili děti vyrábět různé jednoduché věci. Když se asi po čtyřech letech náměty vyčerpaly, přišli s novým pořadem Veselé kuchaření. Brzy po jeho začátku však začal mít Miloš Nesvadba politické problémy, byl vyloučen ze strany a musel opustit i TV.

Štěpánčin soukromý život byl úzce provázán s televizí. Manželství s Petrem Haničincem vlastně již dávno skončilo. Žili každý sám, chyběl jen ten poslední krok, k němuž se zatím ani jeden z nich neodhodlal. V té době nastoupil do redakce Jan Valášek, který připravoval svůj absolventský film "V ulici je starý krám" a jednu z rolí nabídl Štěpánce. Během natáčení se hodně sblížili a to bylo zřejmě i impulsem k oficiálnímu ukončení manželství s Petrem. I Jan Valášek byl oficiálně ženatý, ale také s manželkou společně nežili. Přesto cítil k manželce jistou zodpovědnost a trvalo mu dlouho, než se rozhodl pro rozvod, aby se následně mohl oženit se Štěpánkou. Ovšem manželství s ním nebylo právě šťastné. Honza Valášek chtěl mít Štěpánkou jen pro sebe. Musela volit mezi prací a rodinou. Vybrala si rodinu. Jen občas si dovolila vyvzdorovat krátký únik do divadla nebo televize. Nebyla šťastná, ale zůstávala kvůli synovi Honzíkovi. Když Jan v roce 1968 zemřel, mohla se Štěpánka znovu vrátit do práce.

V 60. letech se zrodil Večerníček. U jeho zrodu Štěpánka nestála. Později však dostala nabídku na spolupráci. Parťáka jí dělala nová loutka - čertík Bertík, který se svou povahou výrazně lišil od svých předchůdců. Dosud všechny Štěpánčiny loutky byly spíš hodné a poslušné. Ale Bertík? Už jeho vzhled střapatého klučiny s čertovskými růžky dával tušit, že to rozhodně nebude žádný andílek. Bertík byl neposeda a rošťák, dával pořadu dynamiku. Večerníčky s Bertíkem se jmenovaly "Pohádky na přání". Štěpánka s Bertíkem je uváděly, pak papoušek Lórinka (živý) vytáhla z košíčku lísteček s pohádkou a ta se předvedla s loutkami. Později začaly vznikat jednoduché kreslené animované pohádky a Bertík se Štěpánkou se přesunuli do Rozmarýnku - pásma pohádek pro předškolní děti, které moderovali.

S Honzou Přeučilem často točila pohádky. Brzy bylo zřejmé, že mezi nimi není jen přátelství. V 71. roce se na staroměstské radnici vzali. Byla to velká svatba. Napotřetí to Štěpánce vyšlo - manželství bylo harmonické a Honza jí byl oporou, zvláště v těžkém profesním období, které brzy nastalo.

Kromě účinkování v televizních pořadech hrála Štěpánka i divadlo. Kromě Štěpánky tvořili soubor také loutkoherečka Alexandra Stránská, kouzelník Jaroslav Susa a muzikant Rudolf Suk. Představení obvykle trvala hodinu. Začínala obvykle krátkou nazkoušenou scénkou (asi 15 minut) na níž navazovala improvizace na základě reakcí dětí v publiku. Soubor neměl žádnou domovskou scénu, jezdili po celé republice, podle toho, kam si je pozvali.

V 70. letech probíhaly tzv. komunistické prověrky - vlastně šlo jen o to zjistit postoj prověřovaného ke vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Na základě těchto prověrek byla Štěpánka vyloučena ze strany. Většina vyloučených byla postupně donucena televizi opustit. Pro všechny to byla nejistá doba. Zákazy a povolení se střídaly. Štěpánka nejprve nesměla na obrazovku vůbec, po čase mohla zase některé pořady uvádět, ale dohlíželo se na to, aby se neobjevovala až příliš často. Její kariéru také ovlivnilo to, že dcera Sašenka se provdala za signatáře Charty 77. Díky tomu se celá rodina dostala do hledáčku Stb. Saša s manželem byli donuceni opustit republiku. V důsledku toho byla Štěpánka "požádána" o spolupráci s Stb. Když odmítla, přišel definitivní zákaz vystupování v TV. Sice jí bylo umožněno pracovat v zákulisí, ale to ji nenaplňovalo, takže v roce 1984 opustila televizi i divadlo definitivně a uchýlila se do ústraní.

Bohužel tím přišla o nejen smysl svého života, ale také o většinu přátel, kteří se jí začali vyhýbat. Propadla depresím, z nichž ji na krátko vytrhly události v listopadu 1989. Po sametové revoluci se pokusila vrátit na televizní obrazovky. Bohužel, neúspěšně. Po několika málo vysíláních se stáhla do ústraní. Uzavřela se do sebe, vyhýbala se veřejnosti a ani její manžel jí nedokázal pomoci. V roce 1999 ji našel doma na podlaze mrtvou. Jako příčina smrti byl uveden domácí úraz v souvislosti s alkoholem. Pochována je na Vršovickém hřbitově.

zdroj: Štěpánka (Štěpánka Haničincová, Vladimír Kovařík)

obrázky: internet

Bette Nesmith Grahamová

23.3.1924 - 12.5.1980

Historie lidské civilizace je vlastně historií objevů a vynálezů. Každou, i tu nejobyčejnější věc, musel kdysi kdosi vymyslet a vyrobit. Většina těch vynálezů je tak stará, že jejich původce neznáme. Ale pak jsou tu ty novější, které svého autora mají. Nebo autorku. Mezi vynálezci figuruje spousta žen. Ale tak nějak se o nich moc neví. Schválně: Znáte jméno nějaké ženy, která si nechala patentovat svůj vynález? Co třebas taková podprsenka? Malý kousíček látky, bez něhož si my ženy už ani neumíme život představit. Nebo dnes tak moderní a populární využívání solární energie? Věděli jste, že za vznikem prvních takových přístrojů, stála žena? A co třebas zabezpečovací systémy? I ty nejmodernější využívají základní principy navržené ženou. Za mnoho vynálezů vděčíme právě ženám a já se pokouším tu občas některou z nich připomenout.

Wu Ce-Tchien

17.2.624 - 16.12.705

Před 1.400 lety se narodila žena, která se jako jedna z mála zapsala do historie Číny, její jediná vládnoucí císařovna. Navíc se do této pozice vyšvihla s prosté konkubíny císaře. Během její 40 leté vlády se Čína rozrostla a stala se jednou z velmocí tehdejšího světa. Ale pojďme od začátku...

Marie Duplessis

15.1.1824 - 3.2.1847

Marie Duplessis nebyla ani herečka, ani zpěvačka a vlastně nebyla výjimečná ničím, kromě své krásy. Narodila se 15.1.1824 v Normandii na severu Francie jako Alphonsie Rose Plessis. Byla dcerou kotláře Marina Plessis a jeho ženy Marie rozené Deshayes. Její matka údajně pocházela ze zchudlého šlechtického rodu. Navzdory částečnému šlechtickému původu, prožila neradostné dětství v chudobě. Informace o jejím dětství se v různí. Podle jedné verze ji otec nutil k prostituci již od 12 let, aby vylepšila rodinný rozpočet. Podle jiné osiřela již v 8 letech a její "výchovy" se ujala nějaká selka, která sice nebyla zlá, ale dívka musela tvrdě pracovat jako pasačka krav. Ať tak, či tak, již velmi brzy získala první sexuální zkušenosti, pochopila čeho si muži cení a rozhodla se toho v dalším životě náležitě využít.