Wu Ce-Tchien

17.2.624 - 16.12.705

Před 1.400 lety se narodila žena, která se jako jedna z mála zapsala do historie Číny, její jediná vládnoucí císařovna. Navíc se do této pozice vyšvihla s prosté konkubíny císaře. Během její 40 leté vlády se Čína rozrostla a stala se jednou z velmocí tehdejšího světa. Ale pojďme od začátku...

Jejím otcem byl Wu Š'-Chuo, původně obchodník se dřevem, později velitel vojska v prefektuře Jing-Jang. Za vlády císaře Tchaj-Cunga zastával různé úřednické pozice v regionální i centrální administrativě. Wu Ce-Tchien byla jeho čtvrtým dítětem z pěti. Měla dva starší bratry, kteří pocházeli z prvního manželství Wu Š'-Chua. Z druhého manželství s paní Jang se potom narodily tři dcery. Na rozdíl od jiných vládnoucích dynastií, dynastie Tchaj tolerovala vzdělávání žen, jehož se dostalo i budoucí císařovně. Studovala čínskou historii, hru na hudební nástroje a poezii. Byla velmi krásná, což jí ve věku 13-14 let otevřelo cestu do harému císaře Tchaj-Cunga, kam se dostaly jen ty nejkrásnější dívky. Na císaře zapůsobila nejen svou krásou, ale i vzděláním. I jako jeho konkubína získala poměrně velký vliv, díky svému vzdělání se stala  jeho jakousi sekretářkou. Nazýval ji Meiniang což v překladu znamená "okouzlující dáma". Jak příhodné jméno! Okouzlila i císařova syna a následníka Kao Cunga, který s ní měl poměr už za života otce. 

Po smrti císaře Tchaj-Cunga byla spolu s dalšími jeho bezdětnými manželkami a konkubínami poslána do budhistiského chrámu, kde měla do konce života sloužit jako jeptiška. Ovšem nový císař Kao Cung ji před tímto osudem zachránil, přivedl ji zpět do paláce a vzal si ji za manželku. V té době už dvě manželky měl, ale Wu Ce-Tchien se jich intrikami zbavila. Údajně k tomu zneužila svou novorozenou dceru, kterou dle pověstí sama zavraždila a následně z její smrti obvinila obě své sokyně. Císař jí uvěřil, manželek se zbavil a v roce 655 jmenoval Wu Ce-Tchien císařovnou.

Již z toho je vidět, jak velký vliv na císaře měla. Když jej v roce 660 postihla mrtvice, stanula v čele vlády a vedla zemi jeho jménem až do jeho smrti v roce 683. Po smrti císaře krátce vládl jeho syn Čung-Cung, kterého však po dvou měsících obvinila ze zrady, sesadila a poslala do vyhnanství, kde krátce na to zemřel. Na jeho místo dosadila svého druhého syna Žuej Cunga, který byl neprůbojný a v ničem matce neodporoval. Mohla tak jeho jménem vládnout i nadále. Postupně jej přesvědčila, aby se vlády vzdal a v roce 690 se tak mohla prohlásit za císařovnu. Během let vystřídala několik milenců, rádců a důvěrníků. Poslední dva z nich, bratři Cangové, byli příčinou jejího pádu. Přízeň císařovny jim vynesla rychlý postup a velký politický vliv. Stali se předmětem intrik, byli opakovaně obviňováni ze zrady. Císařovna jim však nadále věnovala svou přízeň a to nakonec vedlo v únoru roku 705 k palácovému převratu, při němž byli oba bratři Cangové  zabiti a císařovna donucena abdikovat ve prospěch svého syna Žuej Cunga. Zemřela téhož roku v prosinci ve věku 81 let a byla pochována do hrobky v mauzoleu Qianling.

Duchovní cesta, v pozadí hrobka císaře a císařovny

Hrobka císaře a císařovny

Wu Ce-Tchien byla ambiciózní a velmi houževnatá žena. Svou moc neváhala upevňovat všemi dostupnými prostředky. Kromě hromadných poprav všech možných skutečných i potenciálních odpůrců či nepřátel, umíralo též za její vlády mnoho lidí z jejího okolí za podivných okolností. I přes tento negativní obraz jejího působení byla úspěšnou panovnicí. Během 40 lete její spoluvlády a vlády upevnila postavení Číny a rozšířila její území až do střední Asie. Vedla války se sousedy a na obsazená území dosazovala své loajální úředníky. Dokázala znovu otevřít Hedvábnou stezku, kterou Čína před tím ztratila. V zemědělství zvedla produktivitu zavedením zavlažovacích systémů. Reformovala císařský zkušební systém. Díky této reformě byly do funkcí jmenováni muži, kteří měli pro jejich výkon patřičné vzdělání a další předpoklady, místo dosud zavedené praxe jmenování na základě titulů a rodové příslušnosti. Vybudovala tak vysoce funkční státní aparát. Co se týče náboženství odklonila se od konfucionismu s jeho patriarchálními ideály. Místo něj podporovala budhismus a taoismus, které lépe vyhovovaly jejím politickým cílům. Ačkoliv měla mnoho nepřátel mezi vysoce postavenými, prostý lid ji miloval, protože za její vlády se jejich životní úroveň zvyšovala. Záleželo jí na postavení žen. Vydala zákony, kterými ženám přiznávala stejná práva jako mužům. Pravidelně prováděla sčítání lidu. Díky tomu mohla snížit daně, protože jejich výběr byl efektivnější. Na základě výsledků sčítání také přerozdělovala půdu zemědělcům podle jejich potřeb. Má zásluhy nejen o rozvoj čínské ekonomiky, ale také kultury, vzdělání, literatury, architektury a mnoho dalšího.

Buddha v jeskyních Lung-men z let 672-675
(údajně má podobu císařovny)

zdroj informací a obrázků:

Internet

TM KB: Politici