Zdislava z Lemberka

1220 - 1252

O paní Zdislavě nemáme mnoho písemných dokladů. Zmiňují ji pouze dobové kroniky: Dalimilova a Žďárská. Z těchto pramenů se dozvídáme, že byla dcerou Přibyslava z Křižanova a jeho ženy Sybily původem ze Sicílie. Oba její rodiče byli v královských službách, otec byl purkrabím brněnského kraje, který spravoval z hradu Veveří, matka byla dvorní dámou královny Kunhuty Štaufské. Oba její rodiče byli velmi zbožní, o Přibyslovi se říká: "Světu byl rytířem, ve svém nitru mnichem". Dá se předpokládat, že se jí dostalo dobrého vychování v úctě k duchovnímu životu. Jedna z legend vypráví, že jako mladá odešla ze svého domova do hor, kde hodlala vést poustevnický život. Tomu však rodiče udělali zavčas přítrž a provdali ji za Havla z Markvartic, který pro krále vykonával podobnou službu jako její otec, jenže na severu Čech. Zdislava po svatbě následovala svého muže do Jablonného v Podještědí v jehož blízkosti Havel budoval svůj hrad - Lemberk. Prokazatelně spolu měli tři syny: Havla, Jaroslava a Zdislava, jejichž jména se objevují na různých dobových dokumentech. Žďárská kronika potom ještě zmiňuje dceru Markétu, ale o ní žádné další doklady nejsou.

Svatá Ludmila

Rekonstrukce obličeje

(cca 860 - 15.9.921)

Byla manželkou prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. Spolu s ním se výrazně zasloužila o christianizaci Čech. Po své mučednické smrti se stala naší první svatou. Dobových dokumentů je však žalostně málo a tak většina jejího života je zahalena závojem pověstí a legend, z nichž nejobsažnější je Kristiánova legenda datovaná přibližně do konce 10. století, tedy asi 50 let po událostech, které popisuje. Ze stejného období pochází i další písemné legendy o svatém Václavu, které jeho babičku Ludmilu též okrajově zmiňují. Poskytují víceméně stejné informace o jejím životě, i když ne tak podrobně.

Sv. Julie z Kartága

přibližně 420-450

Svatá Julie byla jednou z prvních křesťanek a jako taková také čelila pronásledování až nakonec skončila mučednickou smrtí.

Pocházela z bohatší křesťanské rodiny žijící v Kartágu přibližně v 5. století našeho letopočtu. Díky své strategicky výhodné pozici bylo Kartágo častým cílem různých dobyvatelů - dalo by se říct, že kdo ovládl Kartágo, ovládl i většinu Středozemního moře. V roce 439 našeho letopočtu bylo dobyto Vandaly. Podle odborníků byla právě tato válka mezníkem, který nakonec vedl k Juliině mučednické smrti a poté jejímu svatořečení. A od tohoto roku se také odhaduje období jejího krátkého života.

Barbora z Nikomédie

Dnešní den je zasvěcen  Barboře. A tak si dovolím ji tu připomenout i přesto, že o ní neexistují žádné důkazy. Vše co o ní víme pochází z legend předávaných si prvními křesťany. Já sama zastávám názor, že: "Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu." a v souladu s tímto věřím, že se legendy zakládají na skutečných událostech, které jsou postupem času přizdobeny různými výmysly. Ostatně na internetu jsem našla hned několik lehce odlišných verzí.