Wu Ce-Tchien

17.2.624 - 16.12.705

Před 1.400 lety se narodila žena, která se jako jedna z mála zapsala do historie Číny, její jediná vládnoucí císařovna. Navíc se do této pozice vyšvihla s prosté konkubíny císaře. Během její 40 leté vlády se Čína rozrostla a stala se jednou z velmocí tehdejšího světa. Ale pojďme od začátku...

Mihrimah Sultan

21.3.1522 - 25.1.1578

I když je dnes všeobecně rozšířené mínění, že v muslimských zemích jsou ženy utlačované, nemají takřka žádná práva (alespoň z našeho "západního" pohledu) a po profesní stránce se mohou realizovat jen velmi omezeně, nebývalo tomu tak vždy. Ve středověku a ranném novověku nebýval tak velký rozdíl mezi ženami v Evropě a v Orientu. Všude se našly ženy, které se dokázaly prosadit i v převážně mužské společnosti. Dokonce by se dalo říct, že v Orientu se ženy a matky panovníků těšily mnohem významnějšímu postavení a vlivu než ženy v tehdejší Evropě.

Kunhuta Přemyslovna

(leden 1265 - 27.11.1321)

Počátkem roku 1265 král Přemysl Otakar II. a celý dvůr netrpělivě očekávali narození potomka - dědice, kterého mu měla dát jeho druhá manželka Kunhuta Uherská. Místo dědice však přišla na svět dívka, dostala jméno po matce - Kunhuta a po otci přídomek Přemyslovna. Přesto si otec pro Kunhutu vyžádal dědické právo na český trůn od římského krále Richarda Cornwallského a bylo mu vyhověno. Titul následnice trůnu nesla až do svých 6-ti let, kdy se konečně narodil mužský potomek Václav II., který tak titul následníka převzal.

Svatá Ludmila

Rekonstrukce obličeje

(cca 860 - 15.9.921)

Byla manželkou prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. Spolu s ním se výrazně zasloužila o christianizaci Čech. Po své mučednické smrti se stala naší první svatou. Dobových dokumentů je však žalostně málo a tak většina jejího života je zahalena závojem pověstí a legend, z nichž nejobsažnější je Kristiánova legenda datovaná přibližně do konce 10. století, tedy asi 50 let po událostech, které popisuje. Ze stejného období pochází i další písemné legendy o svatém Václavu, které jeho babičku Ludmilu též okrajově zmiňují. Poskytují víceméně stejné informace o jejím životě, i když ne tak podrobně.

Johana Kastilská, řečená Šílená

6.11.1479 - 12.4.1555

Johana Kastilská se pyšnila hned několika královskými tituly: Královna Kastilie, Leónu, Galicie, Aragonie, Valencie, Navarry, Sardinie, Mallorky, Sicílie a Neapole. Přesto ale nikdy skutečně nevládla. Ale pojďme pěkně od začátku.

Kněžna Libuše

Bájná kněžna Libuše... Co o ní vlastně víme? Dohromady nic moc, všechno jsou to jen mýty, legendy, dohady, domněnky ... S určitostí nemůžeme říct ani to, zda vůbec kdy existovala, natož jestli byla Slovanka. Od Přemysla a Libuše však odvozují svůj původ první čeští panovníci Přemyslovci.

Lucrezia Borgia

(18.4.1480 - 24.6.1519)

Dnes si připomínáme 500 let od úmrtí ženy, jejíž život je opředen množstvím legend. Snad za to může příslušnost k tak významnému rodu, jakým Brogiové bezesporu byli. Však to známe i z dnešních dob, kdy politici čelí mnoha různým nařčením a jen zřídkakdy se nakonec dozvíme jednoznačnou pravdu. Nedělám si iluze, že by to v minulosti bylo lepší.

Královna Viktorie

(24.5.1819 - 22.1.1901)

Dnes si připomínáme 200. výročí narození významné britské královny Viktorie. Právě po této královně se velká část 19. století (doba její vlády) v Británii nazývá Viktoriánská éra. 

Kateřina Medicejská

(13.4.1519 - 5.1.1589)

Kateřina Medicejská pocházela v té době z nejbohatší nekrálovské rodiny Evropy. Rody Medici s přestávkami vládl ve Florencii po téměř 300 let. Narodila se do rodiny vévody Lorenza II. de Medici a jeho ženy francouzské princezny Madeleine de la Tour d'Auvergne pocházející z rodu Bourbonů. Již krátce po narození osiřela. Jejím poručníkem se stal prastrýc papež Lev X. který ji přijal v Římě a umístil do jedné z loajálních rodin. V šesti letech se vrátila do rodné Florencie, kde se jí dostalo výchovy v klášteře Le Murate. Zde se naučila potřebnému společenskému chování, dvorské etiketě a plynule hovořit latinsky a řecky.

Alžběta Bavorská

(24.12.1837 - 10.9.1898)

Dnes si připomínáme 120 let od tragické smrti rakouské císařovny Alžběty Bavorské, známé spíše pod přezdívkou Sissi.

Narodila se na Štědrý den, který navíc zrovna připadal na neděli. Krom toho měla už po narození v ústech jeden zub. Všechny tyto okolnosti byly považovány za příslib šťastného života. Její otec bavorský vévoda Maxmilián Josef ji miloval snad nejvíce ze všech svých dětí. Zřejmě po něm zdědila cit pro přírodu a umění. Ještě jedno však měla se svým volnomyšlenkářským otcem společné: neustálou touhu po svobodě a volnosti.

Viola Těšínská

asi 1290 - 21.9.1317

Viola Těšínská, coby česká královna stojí tak trochu stranou zájmu historiků - o jejím životě se toho ví poměrně málo. Pocházela z vedlejší větve nepříliš významného rodu Piastrovců. Do dějin vstoupila až sňatkem s českým králem Václavem III, který proběhl 5.října 1305 v brně. V té době jí bylo něco mezi 15 a 20 lety - rok jejího narození není znám, ale obvykle se uvádí "kolem r. 1290".

Marie Stuartovna

8.12.1542 - 8.2.1587

Marie Stuartovna je nepochybně významnou ženou britské historie. Než se pustím do vyprávění o ní samotné a jejích životních osudech, ráda bych v krátkosti zmínila též zajímavou nejstarší historii královského rodu Stuartovců. 

Jak už samotné rodové jméno napovídá, vzešel rod z řad služebnictva skotských králů – anglicky stewardů. Ne, není to žádný výmysl, existují na to důkazy. Teprve když si Walter, 6. nejvyšší hofmistr Skotska, vzal za manželku Marjorii Brucovou, dceru krále Roberta I., vznikl jejich nárok na skotskou korunu. Po smrti krále Davida II., jediného a navíc bezdětného syna krále Roberta I., se v roce 1371 stal králem nejbližší mužský příbuzný, což byl právě syn skotské princezny a hofmistra (Marjorie a Waltera) Robert II. Takové tedy měla kořeny asi nejznámější skotská královna Marie Stuartovna

Marie Terezie

13.5.1717 - 29.11.1780

Dnes si připomínáme 300. výročí narození rakouské arcivévodkyně a uherské a české královny Marie Terezi. V české historii zřejmě není slavnější ženy, ostatně byla jedinou ženou na českém trůně. Vlády se podle práva prvorozeného (bez ohledu na pohlaví) ujala koncem roku 1740, po smrti svého otce Karla VI. V té době byla velmi mladá - 23 let. Převzala poměrně zuboženou zemi. Navíc již pár dní po jejím nástupu na trůn si pruský král Fridrich II. nárokoval Slezsko, což bylo důvodem k vypuknutí válek o rakouské dědictví, během nichž se i další evropské země snažily ukořistit něco z území rakouské monarchie.

Lady Diana, princezna z Walesu

1.7.1961 - 31.8.1997

Tuto její fotku mám nejraději

V moderních dějinách není slavnější princezna, než byla Diana - první žena britského následníka trůnu, prince Charlese. Do podvědomí lidí se dostala teprve sňatkem z princem, do té doby byla pro svět zcela nevýznamná šlechtična. S královskou rodinou se však znala již od dětství, s princem Edwardem a Andrewem si hrávala.