Kateřina Medicejská pocházela v té době z nejbohatší nekrálovské rodiny Evropy. Rody Medici s přestávkami vládl ve Florencii po téměř 300 let. Narodila se do rodiny vévody Lorenza II. de Medici a jeho ženy francouzské princezny Madeleine de la Tour d'Auvergne pocházející z rodu Bourbonů. Již krátce po narození osiřela. Jejím poručníkem se stal prastrýc papež Lev X. který ji přijal v Římě a umístil do jedné z loajálních rodin. V šesti letech se vrátila do rodné Florencie, kde se jí dostalo výchovy v klášteře Le Murate. Zde se naučila potřebnému společenskému chování, dvorské etiketě a plynule hovořit latinsky a řecky.
Rodina Medicejských se vyznačovala touhou po moci a její příslušníci neváhali ve svém zájmu použít intriky nebo násilí. Její další poručník strýc papež Klement VII. se spojil s Francií, Benátkami, Florencií a Anglií proti římskému císaři Karlu V. Toto povstání vyústilo ve vyplenění Říma (známé jako Sacco di Roma) v roce 1527. V jeho důsledku se Kateřina Medicejská stala rukojmím republiky a zůstala jí až do roku 1530, kdy vládu nad městem opět převzal Klement VII.
Jako většina renesančních papežů se i Klement VII. snažil zajistit širší rodinu a samozřejmě zároveň upevnit postavení. Neteř Kateřinu provdal roku 1533 za druhorozeného syna francouzského krále Jindřicha Orleánského, aby si upevnil vztahy s Francií. Když v roce 1536 náhle zemřel Jindřichův starší bratr, on sám se náhle stal následníkem trůnu. Kateřina byla jen krůček od toho stát se nejmocnější ženou Francie. Ovšem cesta k trůnu pro ni nebyla snadná. Nástupce papeže Klemnenta VII nebyl přítelem Francie, manželství Jindřicha a Kateřiny se stalo politicky bezcenným. Začalo se uvažovat o rozvodu manželství z důvodu Kateřininy. Za téměř deset let se Jindřich nedočkal žádného legitimního potomka (nemanželské dítě již měl). Kateřina však nakonec své poslání splnila a postupně dala Jindřichovi 10 dětí.
V roce 1547 je po smrti svého otce Jindřich II. korunován králem Francie. V politické sféře však jeho žena Kateřina nemá téměř žádný vliv. Jindřich je zcela pod vlivem své milenky Diany de Poitires. Když v roce 1549 Jindřich nečekaně podlehl zranění z rytířského klání, zůstala královna vdova sama bez jakýchkoliv vladařských zkušeností. Zpočátku zůstávala v pozadí, hlavní roli hrála její snacha Marie Stuartovna a její strýcové z rodu de Guise. Rychle se však učila.
Její prvorozený syn - král František II. byl poměrně neduživý a záhy po svém nástupu na trůn umírá bezdětný. Králem se stává druhorozený syn teprve desetiletý Karel IX. Jeho matka Kateřina vládne místo něj jako královna regentka. V té době se stala skutečnou vládkyní Francie. Do dějin se zapsala především svým podílem na Bartolomějské noci.
I poté, co se Karel IX. ujal vlády, zůstával pod jejím vlivem. V té době Francií zmítaly nepokoje mezi katolíky a protestanty (hugenoty). Příslibem usmíření měl být sňatek Kateřininy dcery Markéty z Valois (Margot) s čelním představitelem protestantů Jindřichem Navarrským. Namísto usmíření však došlo ke krvavé lázni. Na svatbu se sjely a přišly stovky hugenotů. Kateřina přemluvila svého syna Karla, aby využil situace, kdy jsou všichni v Paříži a předešel tak údajnému připravovanému spiknutí. Král Karel IX. vydal příkaz k popravě hugenotských předáků. V noci 24.8.1572 byli tito předáci zavražděni v hostinci, kde během svého pobytu v Paříži bydleli. Následovalo masové vraždění hugenotů po celé Paříži a rozšířilo se po celé Francii. Trvalo až do října a vyžádalo si několik tisíc životů.
V roce 1574 umírá i král Karel IX. bez mužského potomka. Na trůn nastupuje jeho bratr Jindřich III., který byl již plnoletý a v té době vládl jako král Polsku. Jindřich III. nebyl tak závislý na své matce, jako jeho bratři a tak Kateřina postupně ztrácela vliv. v roce 1585 se Kateřina definitivně rozloučila se státnickými záležitostmi a usadila se na zámku v Blois, kde 5.1.1589 zemřela. Pochována je v bazilice Saint Denis v Paříži.
Jako většina renesančních papežů se i Klement VII. snažil zajistit širší rodinu a samozřejmě zároveň upevnit postavení. Neteř Kateřinu provdal roku 1533 za druhorozeného syna francouzského krále Jindřicha Orleánského, aby si upevnil vztahy s Francií. Když v roce 1536 náhle zemřel Jindřichův starší bratr, on sám se náhle stal následníkem trůnu. Kateřina byla jen krůček od toho stát se nejmocnější ženou Francie. Ovšem cesta k trůnu pro ni nebyla snadná. Nástupce papeže Klemnenta VII nebyl přítelem Francie, manželství Jindřicha a Kateřiny se stalo politicky bezcenným. Začalo se uvažovat o rozvodu manželství z důvodu Kateřininy. Za téměř deset let se Jindřich nedočkal žádného legitimního potomka (nemanželské dítě již měl). Kateřina však nakonec své poslání splnila a postupně dala Jindřichovi 10 dětí.
V roce 1547 je po smrti svého otce Jindřich II. korunován králem Francie. V politické sféře však jeho žena Kateřina nemá téměř žádný vliv. Jindřich je zcela pod vlivem své milenky Diany de Poitires. Když v roce 1549 Jindřich nečekaně podlehl zranění z rytířského klání, zůstala královna vdova sama bez jakýchkoliv vladařských zkušeností. Zpočátku zůstávala v pozadí, hlavní roli hrála její snacha Marie Stuartovna a její strýcové z rodu de Guise. Rychle se však učila.
Její prvorozený syn - král František II. byl poměrně neduživý a záhy po svém nástupu na trůn umírá bezdětný. Králem se stává druhorozený syn teprve desetiletý Karel IX. Jeho matka Kateřina vládne místo něj jako královna regentka. V té době se stala skutečnou vládkyní Francie. Do dějin se zapsala především svým podílem na Bartolomějské noci.
I poté, co se Karel IX. ujal vlády, zůstával pod jejím vlivem. V té době Francií zmítaly nepokoje mezi katolíky a protestanty (hugenoty). Příslibem usmíření měl být sňatek Kateřininy dcery Markéty z Valois (Margot) s čelním představitelem protestantů Jindřichem Navarrským. Namísto usmíření však došlo ke krvavé lázni. Na svatbu se sjely a přišly stovky hugenotů. Kateřina přemluvila svého syna Karla, aby využil situace, kdy jsou všichni v Paříži a předešel tak údajnému připravovanému spiknutí. Král Karel IX. vydal příkaz k popravě hugenotských předáků. V noci 24.8.1572 byli tito předáci zavražděni v hostinci, kde během svého pobytu v Paříži bydleli. Následovalo masové vraždění hugenotů po celé Paříži a rozšířilo se po celé Francii. Trvalo až do října a vyžádalo si několik tisíc životů.
V roce 1574 umírá i král Karel IX. bez mužského potomka. Na trůn nastupuje jeho bratr Jindřich III., který byl již plnoletý a v té době vládl jako král Polsku. Jindřich III. nebyl tak závislý na své matce, jako jeho bratři a tak Kateřina postupně ztrácela vliv. v roce 1585 se Kateřina definitivně rozloučila se státnickými záležitostmi a usadila se na zámku v Blois, kde 5.1.1589 zemřela. Pochována je v bazilice Saint Denis v Paříži.
Zdroj informací a obrázků:
internet
Žádné komentáře:
Okomentovat