Nadcházející výročí

Bohužel, kalendář se mi zatím nedaří udělat interaktivní,
takže pro vyhledání medailonků těchto žen využijte abecední rejstřík pod záhlavím.

neděle 18. srpna 2019

Helena Trojská

autor: Dante Charles Gabriel Rossetti
Helena, žena o jejíž kráse se prý zpívaly písně. Žena, kvůli níž se vedla dlouhá válka. Žena, o které se dodnes vyprávějí legendy... Existovala vůbec nějaká žena, nebo ženy, které mohly být předobrazem všech těch příběhů? 

Asi nejstarší písemnou zmínku o Heleně najdeme v Iliadě - eposu líčícím poslední fázi Trójské války. Autorství eposu je připisováno Homérovi, který žil někdy kolem 8. století před naším letopočtem. Ovšem o existenci samotného Homéra vedou historikové spory. Ať už Iliadu napsal kdokoliv, učinil tak na základě mnohem starších legend. 

Helenino jméno je neodmyslitelně spjato s Trójou. Podle Tróje dostala přídomek. A jak to vlatně s bájnou Trójou bylo? Legendy vypráví o Ílovi, synu Tróově, který se usadil mezi řekami Samandros a Siomis a vybudoval zde město, které nazývali buď po něm Ílion, nebo po jeho otci Trója. Po Ílovi vládl městu jeho syn Láomedón. Dalším vládcem Tróje byl Láomedónův syn Priamos - a tím se dostáváme do období Trojské války a zániku města - tedy z pohledu legend. Co se týče důkazů, tak archeologické nálezy z pahorku Hissarlich se až nápadně shodují s popisy v Iliadě. Archeologové se domnívají, že Trója skutečně existovala a ležela právě zde. Byla ovšem mnohem starší, než praví ona legenda - kromě nálezů z 13. století před naším letopočtem, tedy předpokládaného období trójské války, se zde nalezly také známky mnohem staršího osídlení a to už z doby kamenné. A když je tedy alespoň zčásti pravdivá legenda o Tróje, nemohlo by být i něco pravdy na legendách o Heleně?

Trója
Příběh Heleny začíná ve Spartě, kde se podle legendy vylíhla z vejce, které snesla její matka. Zatímco o Helenině otci nejsou žádné pochybnosti - otcovství je připisováno nejvyššímu z řeckých bohů - Diovi, který se vetřel do přízně její matky v podobě labutě. Adeptky na Heleninu matku však máme hned dvě. Podle jedné legendy jí byla Spartská královna Léda. Podle jiné byla Heleninou matkou bohyně Nemesis, která své vejce předala královně Lédě. Král Thyndareus se svou ženou Lédou se vejce ujali a z něj zrozenou Helenu vychovali jako vlastní.

Osudy Heleny i Tróje byly však částečně určen už dávno před tím, než se vůbec narodila. Starořečtí bohové byli totiž malicherní a ješitní a vůbec měli všechny špatné lidské vlastnosti, na které si vzpomenete. A když jim někdo pocuchal ego, ať už lidé nebo jiný bůh, dokázali se mstít. A tak se stalo, že kvůli nějakému malichernému sporu se Zeus a pár dalších bohů rozhodli zničit Tróju. Stejně tak za opomenutí Sparťanů při obětech se Afrodita rozhodla pomstít tím, že postará, aby všechny dcery (i ty nevlastní) Spartského krále Thyndarea vešly do dějin jako cizoložnice. A do třetice: Když bohové nepozvali na nějaký svůj mejdan bohyni sváru Eris, ta jim to oplatila tím, že mezi tři nejvýznamější bohyně vhodila ono pověstné "jablko sváru". Jejich spor potom dostal za úkol rozsoudit Paris, syn Trójského krále Priama. Tímto způsobem se za přispění bohů, kteří sice sledovali každý svůj vlastní cíl, se osudy Heleny, Parida a Tróje propojily.

autor: Evelyn de Morgan
Helena byla již od mládí velmi krásná. A Paris rozhodně nebyl první, kdo ji unesl z domova. Už před ním se ji pokusil unést Athénský král Théseus. Její bratři ho však dostihli, Helenu osvobodili a přivedli zpět domů. Brzy poté se do Sparty začali sjíždět nápadníci z celého Řecka. Pro krále Thyndarea bylo těžké vybrat jen jednoho z nich, protože tím by mohl ty ostatní popudit proti sobě i svému novému zeti. Naštěstí mezi nápadníky byl také Ithacký král Odysseus. Ten proslul svou moudrostí a snad i proto se včas zřekl Heleny a raději si zvolil jinou ženu. Jak si ještě povíme, Helena totiž nebyla jen krásná, ale také pěkně vypočítavá mrcha.

Odysseus králi poradil, aby nechal všechny nápadníky přísahat věrnost Spartě a podporu toho, koho si Helena sama vybere. Teprve poté se Helena "rozhodla" pro Meneláa. Těžko říct, nakolik to byla její vlastní volba, spíš se přikláním k názoru, že jen uposlechla rady svého otce. Žili spolu ve Spartě, a Helena mu porodila holčičku Hermionu. Po smrti krále Thyndarea se jeho nástupcem stal právě Meneláos a Helena se stala Spartskou královnou.

Přibližně ve stejné době  na hoře Idě nedaleko Tróje vybíral Paris tu nejkrásnější z bohyní, která měla získat "jablko sváru". A bohyně se nestyděli uplácet ho sliby - dnes bychom řekli, že lobovaly. Héra slibovala vládu nad světem, Athéna vojenské schopnosti a válečnické úspěchy a Afrodita? Ta se rozhodla Parida využít jako nástroj své pomsty vůči Tyndareovi a přislíbila mu právě Helenu. Paris, ač Trojský princ, vyrůstal u svého pěstouna jako obyčejný pastevec. Netoužil stát se králem. A byl poněkud zbabělý, takže ani po vojenské slávě nijak nebažil. Ale jeho romantická duše zatoužila po té "nejkrásnější z žen" a jablko přisoudil Afroditě. Pak už to šlo ráz na ráz. Afrodita mu pomohla se vrátit do Tróje, kde ho konečně rodiče přijali jako svého syna a nedbali varování proroků a věštců, že Paris bude příčinou zkázy celého města. Jako princ byl zanedlouho vyslán spolu se svým bratrem ss poselstvím do Sparty, tam se setkal s Helenou a pobláznil ji romantickými řečičkami a vyprávěním o luxusu a bohatství Tróje. Romantiku a něžnost Helena příliš neznala, to se neslučovalo s tvrdou Sparťanskou výchovou. Není tedy divu, že jeho kouzlu podlehla a vrhal se do náruče Parida. S ním opustila vše, co měla: manžela, dceru, domov... Něco jí ale přece jen bylo dražší, než všechno ostatní - vzala si totiž s sebou královskou pokladnici.

autor: Gavin Hamilton

Když pokusy vyjednávat o navrácení Heleny i pokladnice do Sparty nebyly úspěšné, vyhlásili řekové Tróje válku. Trvala dlouhých 10 let a zúčastnili se jí téměř všichni hrdinové antického světa. Všichni, kromě Parida. Paris byl vlastně zbabělec a bojům se vyhýbal, jak jen mohl. Nevím už (a nechce se mi to hledat), kdo měl ten výborný nápad, aby si to ti dva chlapi vyřídili sami mezi sebou a vítězi by připadla Helena. Paris však z tohoto souboje utekl. Ačkoliv tím vlastně přiznal svou porážku, odmítl dodržet dohodu a Helenu nevydal.


Jaké bylo soužití milenců? O tom legendy mlčí. Možná se zpočátku mohli cítit šťastní, ale později, když prvotní zamilovanost opadla? Mohla si Helena vážit zbabělého Parida? A mohl jí on vůbec vynahradit všechny ústrky od zbytku rodiny i celé Tróje, které jako příčina války musela zajisté zakoušet? Helena dala Paridovi tři syny, kteří však záhy po narození zemřeli, přežila jen dcerka Helena po mámě. Když byl Paris na sklonku války zraněn otráveným šípem a v bolestech umíral, Helena se na něj ani nepřišla podívat. Utěšovala totiž zrovna v ložnici jeho bratra Déifoba. A nezúčastnila se ani Paridova pohřbu.

Její vztah s Déifobem však neměl dlouhého trvání. Když byla Trója dobyta, hledal pochopitelně Meneláos svou ženu Helenu. Našel ji v ložnici ve společnosti Déifoba, kterého na místě zabil. Helena  nad ztrátou dalšího milence neprojevila žádnou lítost. Naopak, Meneláa nadšeně vítala a děkovala mu za své osvobození.  Meneláos sice nikdy nepochyboval o Helenině nevině, ale její slova jej v tom ještě utvrdila.

Společně se vraceli do Sparty. Cestou je však zdržely bouře, které je zahnaly až k břehům Egypta. Nějaký čas bloudili Egyptem a Libií, než je napadlo obětovat bohům a konečně se mohli vrátit domů. Na rozloučenou dostala Helena od Egyptské královny dárek - lahvičku s nápojem zapomnění. Po jeho vypití Helena i Meneláos zapomněli na všechny útrapy odloučení, Heleniny milence, válku... A žili šťastně až do smrti a vlastně ještě déle, protože po smrti je bohové přemístili na Elysejská pole, kde je čekal šťastný život navěky věků.

zdroj informací a obrázků:
Internet
kniha Řecké mýty I a II

Žádné komentáře:

Okomentovat