Svatá Ludmila

Rekonstrukce obličeje

(cca 860 - 15.9.921)

Byla manželkou prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. Spolu s ním se výrazně zasloužila o christianizaci Čech. Po své mučednické smrti se stala naší první svatou. Dobových dokumentů je však žalostně málo a tak většina jejího života je zahalena závojem pověstí a legend, z nichž nejobsažnější je Kristiánova legenda datovaná přibližně do konce 10. století, tedy asi 50 let po událostech, které popisuje. Ze stejného období pochází i další písemné legendy o svatém Václavu, které jeho babičku Ludmilu též okrajově zmiňují. Poskytují víceméně stejné informace o jejím životě, i když ne tak podrobně.

Původ Ludmily není přesně znám. Podle dobových pramenů byla dcerou vladyky nebo knížete Spytihněva. Častěji je zmiňováno jako její rodiště Pšov (dnešní Mělník), ale některé prameny zmiňují též  Lužicko-Srbsko. Přemyslovci už v té době patřili k nejvýznamnějším vládnoucím rodům na našem území. Ať už byla Ludmila z Pšova, nebo z Lužicko-Srbska, či odjinud, sňatkem s ní Bořivoj I. posílil svou pozici mezi ostatními knížaty. Bořivoj i Ludmila přijali křest - podle všeho Bořivoj ještě před tím, než se s Ludmilou oženil a poté ke stejnému kroku přesvědčil i svou ženu. Zatímco Bořivoj se nechal pokřtít při jedné ze svých návštěv na Moravě od samotného Metoděje, o tom, kdo pokřtil Ludmilu nemáme žádnou zprávu. Oba se však stali velmi zbožnými a zasloužili se o šíření křesťanství v Českém knížectví.

Historické prameny zmiňují, že měli minimálně 6 dětí: 3 syny a 3 dcery. Dá se předpokládat, že těch dětí bylo o něco více, ale zemřely v ranném věku. Z nich se nám dochovala pouze jména dvou synů, kteří postupně převzali vládu po svém otci: Spytihněv I. a Vratislav.

Ludmila velmi brzy ovdověla. Stalo se tak mezi léty 888 a 890 - v roce 888 byl Bořivoj I. ještě prokazatelně naživu, ale již v roce 890 propůjčil východofrancký král Arnulf Korutanský osiřelé Čechy velkomoravskému knížeti Svatoplukovi. Osudy Ludmily z této doby nejsou zdokumentované, ale historikové předpokládají, že se aktivně podílela na správě knížectví, aby tak zajistila korunu pro svého syna Spytihněva I, který v té době ještě nebyl dospělý. Předpokládaný nástup jeho vlády se shoduje s přibližným rokem úmrtí Svatopluka. Spytihněv pokračoval v díle svého otce, zveleboval Čechy, stavěl chrámy, šířil křesťanství... Bohužel mu nebyl dán dlouhý život. Zemřel v roce 915 bez potomků. Vlády se po něm ujal jeho mladší bratr Vratislav.

Vratislav měl za ženu Drahomíru ze Stodor, která stále vyznávala staré pohanské obyčeje a údajně nikdy na křesťanství nepřestoupila. Měl s ní sedm dětí. Již od malička byla vychovatelkou dvou nejstarších synů Václava I. a Boleslava babička Ludmila. Vštěpovala jim zbožnost a lásku k bližním.

Po smrti Vratislava v roce 921 nebyl ještě prvorozený Václav dospělý a tedy se nemohl ujmout vlády. Čeští velmoži rozhodli, že regentkou země se stane Drahomíra. Ovšem oba chlapce i nadále svěřili do péče zbožné Ludmily. To spolu s rozdílným náboženstvím obou žen a celkovou politickou situací ve střední Evropě bylo příčinou mnoha sporů mezi Ludmilou a Drahomírou, které nakonec vyvrcholily zavražděním Ludmily 15.září 921 ve večerních hodinách v jejích komnatách na hradě Tetíně.

Zavraždění sv. Ludmily (z Dalimilovy kroniky)

Kristiánova legenda popisuje poměrně detailně celý průběh přepadení hradu i samotné vraždy. Ludmila údajně prosila své vrahy o stětí. Když už měla zemřít, přála si, aby to bylo mučednickou smrtí, tedy prolitím krve. To jí však bylo odepřeno, byla uškrcena svým vlastním závojem nebo šálem. Když vrahové odtáhli, pobravše vše cenné, co nalezli, služebnictvo ubohou Ludmilu pohřbilo. Její hrob se stal místem mnoha zázraků, o nichž se vyprávějí legendy a díky nimž byla také ve 12. století svatořečena.

Nyní spočívá v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě, kam její ostatky nechal převést kníže Václav. I zde však několikrát změnilo umístění, protože později jí byla zasvěcena kaple v jižní části baziliky. Naposledy byl její hrob otevřen při restauraci náhrobku v roce 1981. Při té příležitosti byly ostatky přezkoumány. Podle zjištění byla Ludmila 168 cm vysoká a měla nápadný předkus. Také se potvrdil přibližný věk, jehož se dožila, a to cca 61 let, tedy tak jak uvádějí historické prameny.

Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě

Zdroj informací a obrázků:

Internet (pokud není uvedeno jinak)