Božena Němcová je naší asi nejvýznamnější spisovatelkou. Dnes si připomínáme 200. výročí jejího narození. Alespoň toho oficiálně udávaného, protože v posledních letech je toto datum často zpochybňováno.
Podle záznamů ve Vídeňské matrice se Barunka (křtěná Barbora) narodila 4.2.1820 jako nemanželská dcera Terezie Novotné. Otec Johan Pankel mohl být do matriky zapsán jako legitimní, až poté, co se oženil s její matkou a dítě přijal za vlastní, což bylo až v srpnu téhož roku. I když podobný postup býval poměrně častým jevem (především z důvodu neplnoletosti jednoho z rodičů) tak v případě Barunky se stal předmětem spekulací o pravdivosti tohoto prohlášení o otcovství dokonce i o tom, zda záznam skutečně patří právě Barunce, později známé jako Božena Němcová. Na vzniku pochybností o původu Barunky Panklové má asi největší podíl zápis do školy v České Skalici, kterou začala navštěvovat už v roce 1824, ale údajně jako 6-tiletá!!! Další pochybnosti o jejím původu vyvolává fakt, že si relativně chudá rodina (matka pradlena, otec štolba - byť oba zaměstnáni na zámku) mohla dovolit dát potom ještě "lepší" vzdělání dívce, místo aby je dopřáli chlapcům. To jde naprosto proti tehdejším zvyklostem. Z toho mnozí badatelé usuzují na šlechtický původ Boženy Němcové, snad i spřízněnost s kněžnou Kateřinou Zaháňskou, kdy manželé Panklovi byli pouze jejími pěstouny. Ovšem tyto teorie zatím nebyly ničím potvrzeny. A je otázka, zda někdy vůbec budou...
V roce 1837 ji rodiče provdali za Josefa Němce, komisaře finanční stráže. Sňatek byl dohodnutý a manželství se nedá nazvat šťastným. Jeho nadřízení s nelibostí nesli jeho projevy češství i údajně malou horlivost v práci. Výsledkem bylo časté překládání a s ním související stěhování rodiny. Když byl roku 1840 přeložen do Polné, setkal se tam a sblížil s českými obrozenci. Boženě Němcové se zde zřejmě poprvé dostaly do rukou česky psané nebo do češtiny přeložené knihy. V roce 1842 byl Josef Němec povýšen a přeložen do Prahy. Zde Božena Němcová začala psát svá první dílka. Hned následující rok se však zase stěhovali, tentokrát do Domažlic. V Domažlicích Božena Němcová začala působit jako první zdejší národní buditel. Následovaly další stěhování až v roce 1848 byl Josef Němec obviněn ze spiknutí proti státu. Pod tlakem sám požádal o přeložení do Uher. Božena Němcová jej tentokrát nenásledovala, ale s dětmi se přestěhovala do Prahy, kde okamžitě navázala styky s literárně činnými vlastenci. Když byl manžel cca v roce 1856 penzionován a vrátil se zpět do Prahy, čekaly ho zde ostré spory o budoucnost dětí. Božena Němcová si nakonec prosadila svou. Josef Němec sepsal koncept žádosti o rozvod, ovšem nikdy ji nepodal. Hádky však byly stále časté a občas docházelo i k fyzickému násilí. V roce 1861 už to Božena Němcová odmítla snášet a odešla od manžela do Litomyšle. Finanční nouze ji však donutila vrátit se zpět k manželovi do Prahy, kde v roce 1862 zemřela ve věku 42 let. Pohřbena je na Vyšehradském Slavíně.
Božena Němcová prožila většinu svého života v chudobě. Plat jejího muže nestačil na uživení početné rodiny - měli čtyři děti. Němcová se sice pokoušela najít zaměstnání vhodné pro ženu "jejího společenského postavení", ale nebyla úspěšná. Proč nehledala i obyčejnou práci není zcela zřejmé. Snad sama nechtěla pracovat "rukama", nebo by to bylo nepřijatelné pro jejího manžela... Kdo ví. To raději občas i hladověli. A ona sama údajně nebyla zrovna šetrná hospodyňka. I to mohlo být příčinou hádek a celkově neutěšeného manželství. Její milostné aféry, a že jich nebylo málo, situaci ještě zhoršovaly.
 |
| Božena Němcová a její děti (cca 1852) Jaroslav, Karel, Hynek, Dora |
Přesto jí nemůžeme upřít zásluhy o českou literaturu a vlastenecké hnutí. Napsala několik básní, které publikovala v různých dobových časopisech. Později se věnovala povídkám a kratším prozaickým útvarům (Divá Bára, Karla, V zámku a v podzámčí aj.). Hodně času věnovala pohádkám a báchorkám. Myšlenka sestavit velký soubor Slovanských pohádek však zůstala neuskutečněná. Za její nejvýznamnější dílo je považován román Babička - jistě všichni znáte, vždyť je to povinná četba.
 |
| Socha Boženy Němcové v Červeném Kostelci |
Zdroj informací a obrázků: Internet
Recenze knih:
Žádné komentáře:
Okomentovat