Venuše z Lespugue

Předpokládaný původní vzhled

Ženy byly uctívány a obdivovány, coby nositelky nového života od pravěku. O tom svědčí i množství nalezených pravěkých sošek pro něž se ujalo označení venuše. Naši nejslavnější Věstonickou venuši asi všichni znáte. Dnes si představíme sošku nalezenou ve Francouzském Lespugue, která je uložena ve sbírkách pařížského muzea Musée de l'Homme.

Byla nalezena 9.srpna 1922 při vykopávkách v jeskyni Grotte de Rideaux francouzským archeologem René de Saint-Périerem (1877-1950) a jeho manželkou Suzanne. Soška byla objevena na samém závěru výkopových prací v ohništi v jeskyni. Jedno z posledních máchnutí krumpáčem ji vynesl na světlo, bohužel ji však také poškodilo.

Vrstva v níž byla nalezena obsahovala i další kamenné a kostěné nástroje podle nichž se datace jejího vzniku odhaduje na 22000-23000 let před naším letopočtem

Soška je vyřezána z mamutího klu. Na výšku měří 144 mm. Má malou vejčitou hlavu, pro toto období typicky bez anatomických detailů. Pouze rovnoběžné rýhy vpředu do tří čtvrtit obličeje a vzadu až k lopatkám zřejmě naznačují vlasy. Podobně jako na jiných prehistorických soškách jsou i na této přehnaně zvýrazněné sekundární sexuální znaky - zejména velká povislá prsa a obrovské hýždě. Obojí společně tvoří kulovitý tvar, který je jakoby pomylsně uzavřen v kosočtverci tvořeném hlavou a nohama. Bohužel, kvůli poškození nevíme, zda byly zobrazeny i genitálie. Nespornou zajímavostí sošky jsou rýhy na zadní straně, které textilní expertka Elizabeth Wayland Barber identifikovala jako suknici visící z boků, vyrobenou ze zkroucených vláken na konci roztřepených. Detaily jsou velmi přesné a ukazují dokonce i směr kroucení šňůry - jde tedy o nejstarší zobrazení předené nitě, či provázku a je důkazem že kromě kůží a kožešin se lidé této doby halili i do oděvů vyrobených z rostlinných materiálů. Alespoň tak tomu do nedávna bylo...

V roce 1989 napadlo dalšího francouzského vědce sošku otočit vzhůru nohama a zjistil, že venuše z Lespugue jsou možná dvě v jednom. Ostatně posuďte sami... Moderním vědcům tím však značně zamotal hlavy, tak uvidíme, co tento nový pohled na sošku přinese dalšího.

Vzhůru nohama?

A aby toho nebylo málo, máme tu i třetí pohled: Podle Nathalie Rouquelové představuje soška okamžik zrození - tedy ženu rodící dítě. Zatímco u pohledu "vzhůru nohama" další odborníci myšlenku zcela nezavrhují, v tomto případě se shodují, že kvůli proporcím a celkové kompozici postav je zobrazení porodu vyloučené.

Ať tak nebo tak, rozhodně je to pozoruhodná soška, která nám ještě své poslední slovo neřekla.