Nadcházející výročí

Bohužel, kalendář se mi zatím nedaří udělat interaktivní,
takže pro vyhledání medailonků těchto žen využijte abecední rejstřík pod záhlavím.

pondělí 10. září 2018

Alžběta Bavorská

(24.12.1837 - 10.9.1898)

Dnes si připomínáme 120 let od tragické smrti rakouské císařovny Alžběty Bavorské, známé spíše pod přezdívkou Sissi.

Narodila se na Štědrý den, který navíc zrovna připadal na neděli. Krom toho měla už po narození v ústech jeden zub. Všechny tyto okolnosti byly považovány za příslib šťastného života. Její otec bavorský vévoda Maxmilián Josef ji miloval snad nejvíce ze všech svých dětí. Zřejmě po něm zdědila cit pro přírodu a umění. Ještě jedno však měla se svým volnomyšlenkářským otcem společné: neustálou touhu po svobodě a volnosti.

Dětství strávila v rodném Mnichově, hlavně na venkovském sídle v Possenhofenu. Spíše než dvorské etiketě a francouzštině se věnovala sportu, zvláště jízdě na koni a plavání. V tehdejší době pro ženu, byť šlechtičnu, neobvyklé koníčky. V jízdě na koni vynikala, jezdila po mužském způsobu (obkročmo) a zvládala i různé akrobatické kousky. Byla tak dobrá, že jí otec začal platit skutečné cirkusové krasojezdkyně, aby ji svému umění učily a trénovali ji. 

Erb císařovny
Ve svých šestnácti letech byla oficiálně představena císaři Františku Josefovi. Císař se již dávno chtěl oženit, bohužel vladařské povinnosti mu nedopřávaly příliš času se rozhlížet po nevěstě. Požádal proto o pomoc svou matku. Ta se úkolu zhostila velmi ráda, přičemž zachovávala přísnou dikrétnost. všechna setkání se odehrávala v soukromí a potenciální nevěsty vůbec netušily pravý důvod pozvání ke dvoru. Císaři se však dosud žádná z dam nelíbila, dokud se nesetkal s Alžbětou, do níž se skutečně zamiloval. Jeho matka lásce přála a snažila se jim dopřát co nejvíce soukromí. Přesto však musela jednou již zasáhnout, když se jí zdálo, že už překročili únosnou mez, což v té době byl pouhý polibek.

Krátce po tomto "incidentu" následovaly zásnuby a 24.dubna 1854 svatba. Obřad se uskutečnil v Augustiniánském kostele ve Vídni, byl už večer, kostel byl osvětlen 15 tisíci svícemi a vyzdoben černým sametem. Alžběta na sobě měla bílé, stříbrem vyšívané šaty a na hlavě diadém arcivévodkyně Žofie (své tchyně). Po svatbě pak přišly rychle za sebou tři děti. Čtvrté potom až v odstupu 10 let. Po smrti dvouleté prvorozené dcery Žofie se Alžběta svým dalším dvěma dětem, Gisele a následníku trůnu Rudolfovi, uzavřela a zůstala k nim až do své smrti chladná. Obě děti vyrůstaly v péči babičky. Její mateřskou lásku dokázala vzbudit až nejmladší dcera Marie Valerie.


Za svého života nebyla Sissi u lidu příliš oblíbená. Do politiky se příliš nezapojovala. Prakticky se jí dají přisuzovat jen zásluhy za Rakousko-Uherské vyrovnání v roce 1867, kdy se velmi aktivně angažovala ve prospěch Maďarů, které si velmi oblíbila. Poté, co se u ní objevila bronchitida, jí lékaři doporučili pobyt na jihu. Cestování se jí velmi zalíbilo a ve Vídni se zdržovala jen málo. Brzy po návratu domů se jí vždy vrátily zdravotní potíže, které na cestách jako zázrakem zase zmizely. Procestovala téměř celou Evropu. Zpočátku ji doprovázel manžel, ale vladařské povinnosti mu nedovolovaly příliš cestovat, takže své cesty podnikala sama jen se svým doprovodem.


Císařovna Sissi je proslulá svou posedlostí vzhledem. Zejména si zakládala na svých vlasech, které dosahovaly do pasu, později až po zem. Jejich česání věnovala dvě hodiny denně a pokud jí kadeřnice při tom vytrhala příliš mnoho vlasů, hubovala ji, někdy jí uštědřila i políček. Na druhou stranu pečlivě skrývala své zuby: nikdy se neusmívala a vůbec si ústa často zakrývala vějířem. Také si pečlivě hlídala váhu. Vlastně by se dalo říct, že byla první historicky zaznamenanou anorektičkou. Dodržovala přísnou dietu. Jedla prakticky jen ovoce a pila šťávu ze syrového masa, mléko a víno. Vážila se třikrát denně a šněrovačku nosila velmi silně utaženou. Nejvyšší naměřená hmotnost byla 55 kg. Ale obvykle se její váha pohybovala mezi 45 a 50 kg při výšce 172 cm. 

Ke konci života císařovna často propadala depresím. Po sebevraždě svého syna, následníka trůnu prince Rudolfa už neoblékla jiné než černé šaty. Nikdy se příliš nezdobila, ale teď všechny své šperky rozdala. V Ženevě 10.září 1898 ukončil její život italský anarchista Luigi Lucheni. Původně měl jeho obětí být princ z rodu Orleáns, ale ten nakonec do Ženevy nepřijel, tak si Lucheni vybral jinou oběť. Napadl císařovnu na procházce se svojí dvorní dámou Irmou Sztáray a probodl jí hrudník pilníkem. Dle výpovědi její společnice císařovna vůbec nekrvácela a po útoku se zvedla a společně odešly na loď. Teprve na lodi se jí udělalo slabo a musela se o svoji průvodkyni opřít. S pomocí dvou mužů ji uložili na lavici na palubě a začali ošetřovat. Teprve nyní se ukázalo, že jí pilník projel hrudníkem, zlomil žebro a propíchl plicní lalok a zasáhl srdce. Zranění byla smrtelná.


Jejího pohřbu se zúčastnilo mnoho monarchů či jejich zástupců. Ve smutečním průvodu šlo dále 80 biskupů a arcibiskupů a tisíce poddaných. Pohřbena je v kapucínské hrobce ve Vídni.

Socha císařovny v zahradách Trauttmansdorfu
zdroj informací a obrázků: internet

Žádné komentáře:

Okomentovat