středa 10. července 2019

Kněžna Libuše

Bájná kněžna Libuše... Co o ní vlastně víme? Dohromady nic moc, všechno jsou to jen mýty, legendy, dohady, domněnky ... S určitostí nemůžeme říct ani to, zda vůbec kdy existovala, natož jestli byla Slovanka. Od Přemysla a Libuše však odvozují svůj původ první čeští panovníci Přemyslovci.


Historikové se domnívají, že období její "vlády" spadá do 6.-7. století. Tuto dobu popisuje tzv. Fredegarova Kronika (francká) z níž víme o Sámově říši a jeho válce s králem Dagobertem I. Ovšem o nějaké kněžně Libuši nebo knížeti Přemyslovi v ní není ani zmínka. První písemnou zmínku o Libuši, ovšem bez uvedení jejího jména, najdeme v Kristiánově legendě z konce 10. století. Tato legenda líčí založení Prahy podle věštby nějaké bezejmené hadačky. Poté si lidé zvolili moudrého oráče jménem Přemysl za svého knížete a onu pannu hadačku mu dali za manželku. Teprve Kosmas ve své kronice  z 12. století hovoří o nástupkyni soudce Kroka a nazývá ji Libuší. Kněžnu z ní učinil až Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české ze 16. století. Našimi nejstaršími kronikami se potom nechal inspirovat spisovatel Alois Jirásek jehož zpracování legendy dnes známe.

Pověsti praví, že Krok měl tři dcery: Kazi, Tetu a Libuši. Všechny tři byly v něčem výjimečné. Kazi se vyznala v bylinkách a byla vynikající léčitelkou. Teta byla kněžkou, vedla obřady a rozmlouvala s duchy. Libuši bylo dáno do vínku věštecké umění. Zřejmě právě to z ní dělalo uznávanou autoritu, protože jako žena by se v tehdejší společnosti prosazovala jinak dosti těžko. Jako věštkyně však mohla svými předpovědmi ovlivňovat i ta nejdůležitější rozhodnutí kmenových předáků a velkou měrou se podílet na řízení života celého kmene. To, že se o ní zachovaly legendy svědčí o tom, že se těšila velké úctě nejen svého lidu, ale i dalších generací.


Podle legendy sídlili Přemysl a Libuše na Vyšehradě. Ovšem nejedná zřejmě o Pražský Vyšehrad. Tam totiž archeologický výzkum tak staré osídlení neprokázal. Nedaleko Prahy se však nachází jiné staroslovanské hradiště jehož osídlení se datuje zhruba do odpovídajících časů. Je to Levý Hradec nedaleko Roztok u Prahy. Hradiště je situováno na vysokém ostrohu nad Vltavou, takže je možné, že se mu mohlo přezdívat Vysoký hrad (tedy Vyšehrad). Když Libuše svým poslům popisovala a ukazovala cestu za Přemyslem do Stadic v žádném případě tak nemohla činit na Pražském Vyšehradě, odkud není na České Středohoří vidět. Ovšem z Levého Hradce nebo Libušína to možné bylo.

Někteří skeptici vyslovili názor, že si Kosmas pověst o Libuši a Přemyslu Oráči vymyslel, jako  mytologickou minulost vládnoucího rodu Přemyslovců. Jenže přibližně ve stejném období, kdy Kosmas psal svou kroniku, vznikly také unikátní malby zobrazující staroslovanské legendy v rotundě Svaté Kateřiny ve Znojmě. To znamená, že pověst o Libuši musela být v té době u nás známá.

Žádné komentáře:

Okomentovat