neděle 20. listopadu 2016

Věstonická Venuše

Můžeme být hrdí, že Věstonická Venuše pochází právě od nás. Co se archeologie týče, je také světově nejznámější. Zároveň je také nejstarší nalezenou keramickou soškou v historii archeologie. Její nález doslova přepsal učebnice dějepisu. Do té doby se mělo za to, že v paleolitu keramika ještě nebyla známá.

Jméno dostala podle místa nálezu, Dolních Věstonic. Objevena byla 13.července 1925, ležela ve velkém ohništi společně s nástroji a kostmi. Nález se připisuje Karlu Absolonovi, který vedl výzkumný tým archeologů. V době nálezu však sám přítomen nebyl - sošku našli Josef Seidl a Emanuel Dania.


Soška je vysoká 11,5 cm. Její stáří se odhaduje na 29 tisíc let před n.l. Složení materiálu, z nějž je vyrobená, zatím není přesně známo. Dosud se mělo za to, že se jedná o jíl smíchaný s rozemletými kostmi. Nejnovější výzkum však přítomnost kostní hmoty popírá. Stejně tak není znám její účel, ani důvod, proč ležela právě v ohništi. Vzhledem k dalším předmětům nalezeným společně s ní, se vědci domnívají, že šlo o nějaký rituál.

Vidět skutečnou Věstonickou Venuši se dnes poštěstí už málokomu. Vystavena je jen její kopie. Originál je uschován v sejfu Brněnského zemského muzea a opouští jej jen velmi zřídka.


Nález Věstonické Venuše inspiroval i prvorepublikové umělce. Malíř Zdeněk Burian jí věnoval dokonce několik obrazů. Také spisovatel Eduard Štorch ji šikovně zakomponoval do textu své asi nejznámější knihy Lovci mamutů.


Zdroj informací a obrázků: Internet

Žádné komentáře:

Okomentovat