Mezinárodní den žen

Mezinárodní den žen se v naší zemi netěší takové úctě jak by měl. S největší pravděpodobností je na vinně dlouholetá nadvláda socialistického režimu v čele s komunistickou stranou. V této době se oslavy MDŽ staly doslova povinností a jak víme, co je povinné, to lidi příliš nebaví. I když oslavy a večírky byly poměrně okázalé, jen málokdo chápal jejich skutečný důvod. Dodnes se setkávám s názorem: "Proč by se mělo oslavovat, že se část populace narodila s vagínou mezi nohama?"

O tom skutečně MDŽ není.

Ještě před 100 lety bylo nemyslitelné, aby ženy rozhodovaly očemkoliv krom chodu vlastní domácnosti. Nemohly volit, nemohly zastávat vedoucí funkce, jejich vzdělávání bylo na úplně jiné úrovni zaměřené hlavně na péči o děti a domácnost. Toto se počátkem 20. století pomalu začínalo měnit. A rozhodně nebylo jednoduché tyto změny prosadit. Mezinárodní den žen má připomínat úsilí a odvahu žen, které se zasloužily o to, že dnes máme stejné možnosti a práva jako muži. Jsou to věci, které považujeme za naprosto samozřejmé a mnoho mladých lidí si neuvědomuje, že tomu tak nebylo vždy. Stejně tak si mnoho lidí neuvědomuje, že na celém světě žije obrovská spousta žen, jejichž práva jsou značně omezená.

Nejsem žádná feministka. Mám ráda drobné projevy galantnosti. Ráda přenechám těžkou práci mužům a stejně tak ráda se starám o rodinu a domácnost. A rozhodně netrvám na tom, aby mi někdo dával kytky k MDŽ. Přála bych si, aby se z Mezinárodního dne žen stal svátek, kdy si skutečně budeme připomínat, že hodnoty společnosti, tak jak je známe dnes my, vůbec nejsou samozřejmostí.

Pro dokreslení přidávám výstřižky z dobových novin, které jsem nalezla na internetu:

Zdroj: Časopis učitelek, 25, 1917–1918, č. 9 (15. 1. 1918), s. 137.

Zdroj: Časopis učitelek, 25, 1917–1918, č. 8 (5. 1. 1918), s. 114